Veronika se rozhodla zemřít

20. března 2011 v 11:33 | Strangeb |  Recenze-knihy
Autor:Paulo Coelho
Rok vydání: 2000
Nakladatelství: Argo

Téma:
Kniha je o mladé ívced Veronice, která se rozhodla zemřít, a to jí pomohlo žít život naplno.

Vlastní názor:
Tato kniha mě prostě a jednoduše nadchla. Možná sice byl ten konec trochu nic moc, čekal jsem od toho trochu víc, ale tak co (jinak ode mně se ten konec nedozvíte). Nejvíce se mi líbilo, jak Veronika celkově uvažovala. Celá kniha byla protkána jejími myšlenkami. Na nynější svět, na to, jaký by byl bez ní atd.. Poměrně dost depresivní. Poté, co se Veronika rozhodla zemřít, dostala se do jedné psychiatrické léčebny. Zde si začala uvědomovat celkovou podstatu života, uvědomila si, proč má cenu žít. Sice z té knihy nevyplývá, že sebevražda je špatná věc, poměrně tu dal autor i trochu najevo, že něco málo řeší, ale tím, jak si celkově hrdinka našla jiný pohled na svět, ji pomohlo. Neříkám, že až dostanu chuť se zabít, tak to udělám naschvál tak, že to nevýjde, a potom se okolo mně bude dělat veliký humbuk na pohotovosti, takový já nejsem. Když už, tak pořádně!

Úryvek z knihy:
,,Dopis tedy napsala. Chvilka dobré nálady způsobila, že necítila tak naléhavou potřebu zemřít, ale protože už vzala prášky, nemohla nic změnit. Koneckonců dobrou náladu mívala i dřív a teď se nezabíjela proto, že by byla smutná, zahořklá a náchylná k depresi. Častokrát se večer spokojeně procházela po lublaňských ulicích nebo z okna svého klášterního pokoje pozorovala sníh, snášející se na básníkovu sochu na náměstí. Jednou se skoro celý měsíc vznášela v oblacích jen proto, že nějaký cizí muž jí právě na tom náměstí věnoval květinu."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Denaille nebo Estel...vyber si :p Denaille nebo Estel...vyber si :p | Web | 20. března 2011 v 14:08 | Reagovat

Od Coelha jsem jako první přečetla Bridu, která mě nadchla, což vedlo k tomu, abych si koupila Alchymistu, který už se mi zas tak moc nelíbil...
Teď čekám, jestli se v knihovně objeví něco další od něho, nebo až budu mít prachy, abych si mohla něco koupit...

Ve spojitosti s tou sebevraždou jsem si vzpomněla na jednu věc. Četla jsem kdysi knížku, kde různí vědci diskutovali s dalajlamou o destruktivních emocích... Je to docela dlouhé, ale hrozně se mi to líbí. A i když jsem tuhle knížku nečetla, mám takoví pocit, že z toho vyplyne podobný závěr.

"Když člověk mluví o nenávisti vůči sobě samému, není ve skutečnosti jádrem tohoto pocitu nenávist. Můžete se na sebe hněvat, ale to může být forma pýchy, pocitu transformace vznikající z toho, že si uvědomíte, že nežijete podle svých představ. Ale doopravdy se nemůžete nenávidět.
"Takže v buddhismu není nic takového jako nenávist vůči sobě?"
"Pravděpodobně nikoli, protože to by bylo proti základnímu přání každé živé bytosti vyhýbat se utrpení. Můžete mít pocit, že se nenávidíte, protože chcete být o moc lepší než jste. Můžete být sami sebou zklamaní, že nejste tím, čím chcete být, nebo netrpělivý, že se tím nestáváte dosti rychle. Nenávist vůči sobě ve skutečnosti zahrnuje velké lpění na egu. I někdo, kdo páchá sebevraždu, to činí nikoli z nenávisti k sobě, ale protože si myslí, že je to únik před ještě větším utrpením...
Takže by bylo lepší zkusit se vyhnout utrpení tím, že se pokusíme vyřešit problém zde a nyní, nebo není-li to možné, změnou svého postoje k tomuto problému...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama